Běchovice - Praha 25.9.2005

Délka: 10km
Čas: 50:28
Umístění: kategorie - 251 z 305, celkově - 597 z 890
Výsledková listina: vysl_bechovice2005.html

Jo Běchovice, tak ty se mi navzdory všem předpokladům letos nějak nepovedly. Ale popořádku.
„Ještě do startovních bloků jsem zaklekal jako první ...“, aha to je jiný příběh. Takže znovu.
Do Běchovic jsme dorazili za nádherného počasí poměrně brzo, v klidu jsme si vyzvedli čísla a trošku poklábosili se známými. Nebylo kam spěchat, času bylo dost.
Dvě hodiny před startem jsem se šel s Jardou Urbanem asi tak 4km proběhnout a rozhýbat se. Všechno fungovalo krásně a já se těšil na pěknej závod.
Starší kategorie startovaly o hodinu dřív než my, tak jsem se šel kouknout na jejich start a musím konstatovat, že jich bylo teda opravdu hodně. Odhadoval bych to kolem šesti set běžců. Když zmizeli z dohledu, tak jsem se šel převlíknout a namasírovat si nohy. Pěkně jsem se ještě před závodem občerstvil a šel jsem si dát něco kolem dvou kilometrů pomalého výklusu na zahřátí.
Tou dobou už poměrně vydatně připalovalo sluníčko a teplota se šplhala někam k 25 stupňům, což mi přišlo celkem dost, ale na podzim je to příjemné a lepší než aby foukal vítr a pršelo.
Chvíli po startu žen jsem šel zevlovat na start, aby mi náhodou něco neuteklo. Všichni se tam protahovali, nohy si dávali do neuvěřitelnejch pozic a tak jsem se nechal taky vyprovokovat a zařadil jsem několik odvážných strečinkových figur. Protože nervozita před startem rostla, tak jsem si ještě dvakrát odskočil na záchod.
Doba startu se přiblížila a všichni byli připraveni pokořit náročnou desetikilometrovou trať.
I já jsem byl pořádně namotivovanej už jen proto, že poslední dobou mám celkem formu. Musím říct, že pro úspěch jsem udělal hodně, dokonce jsem si celej tejden nedal pivo a trénink jsem podřídil tomuto závodu.
Hned po startu byla menší strkanice, ale to je při takovejch počtech lidí normální. Začátek je trošku z kopce a tak se běželo pěkně svižně. Kolem projížděla Česká televize a točila žánrové záběry do dokumentu. První kilometr jsem proťal za 3:57, což mi přišlo trošku rychlé ale hodně se běželo z kopce, tak jsem se moc neplašil. Další kilometr za 4:10 taky nebyl špatnej. Na třetím kilometru jsem zpomalil na 4:20, což bylo tempo, které jsem chtěl držet do cíle. Sice bylo dost teplo, ale všechno fungovalo jak mělo. Snad jen jsem dýchal trošku víc než by bylo pro mě optimální, ale sváděl jsem to na to vedro.
No a pak to přišlo. Na čtvrtém kilometru mě snad poprvé co běhám závody chytla křeč. Zakousla se mi do pravého svalu vzadu na stehně a musím říct, že jsem z toho byl pěkně vyjukanej. Přešel jsem do chůze a rozchodil to. Nasadil jsem zase běh a vypadalo to dobře. Jenže v dalším kopečku se to opakovalo. Ukusoval jsem kilometr po kilometru a jak přišel nějaký kopec, tak se křeč vrátila. No celkem jsem šel asi tak šestkrát nebo sedmkrát. Vytočenej jsem byl maximálně, pot se ze mě řinul zhusta a předbíhali mě lidi, co to běželi opravdu jen rekreačně. Nejvíc deprimující na tom bylo, že když jsem běžel, tak jsem jich vždycky tak patnáct až dvacet předběhnul, pak mě chytla křeč a oni zase předběhli mě. Snad stokrát jsem si položil otázku, kde se stala chyba. Jestli v tom, že jsem si dal ve čtvrtek dvacítku, nebo v tom zběsilém strečinku, nebo v něčem jiném. Ale nějak jsem nemohl na nic přijít. Nakonec to přisuzuji tomu protahování před startem v kombinaci s tím, že jsem celkově při rozběhávání naběhal kolem sedmi kilometrů a vedro určitě taky přidalo svůj díl. No do cíle jsem dobíhal pěkně vyšťavenej a když jsem v cíli viděl, jak se časomíra přelévá přes 50 minut, tak mi bylo jasné, že z toho bude nejhorší čas na deset kilometrů co jsem zatím předvedl, ale holt to nešlo jinak.
Nakonec jsem měl čas 50:28 a když jsem dobíhal do cíle, tak už nebyla ani voda na občerstvení, to jsem měl tedy trošku pořadatelům za zlé, ale nakonec se ukázalo, že ve škole, kde se vracely zálohy na čip, byl k mání alespoň čaj a tatranky, tak bylo možné občerstvit se aspoň takhle.
Shrnuto podtrženo to byl pěknej propadák a budu si muset zlepšit chuť na nějakém dalším závodě. Ale abychom nekončili tak negativně, tak aspoň nebude příští rok takovej problém překonat loňský čas, který také nepatří k závratným.