Běh olympijského dne – Praha – Strahov 21.6.2006

Délka: 10km
Čas: 47:55
Umístění: kategorie - 53 z 66, celkově - 102 ze 178
Výsledková listina: vysl_boh2006.pdf

Letošní Běh olympijského dne se letos, jak už je bohužel poslední roky tradicí, uskutečnil za naprosto běžecky nevyhovujícího počasí. Teplota v Praze vystoupala vysoko nad 30 stupňů a i když se z večera Prahou prohnalo několik minipřeháněk, tak Strahov zůstal nepoznamenán. I když bylo startovní pole tímto počasím znatelně poznamenané a mnoho běžců, kteří se účastní například SABZA se nedostavilo, stálo na startu opět více než dvě stě závodníků. Osobně jsem si říkal, jestli nejsem blázen chodit závodit za takového vedra, ale žádné velké ambice jsem si nedával a přišel jsem si ten závod jen užít. Organizátoři rozumě změnili zvyk, kdy n prvních závodníků v cíli získalo pamětní trička a ostatní je potom mohli získat v tombole, tak, ze letos tombolu úplně vypustily a dárky rozdávaly hned po doběhu, dokud nedošly. To se mi zdá jako optimální řešení, protože stejně po závodě se fůra lidí hned sbírá a upaluje na tramvaje aby stihly dopravu domů a na tombolu ani nečeká. Letos byly podle propozic trička pro prvních sto a tak můj jediný cíl byl samozřejmě kromě toho přežít ještě doběhnout do první stovky a zajistit si tak triko, které mi v minulých letech nebylo dopřáno ani v tombole.
Jak se odstartovalo, tak jsem nasadil opravdu vlažné tempo a začal jsem ukrajovat první stovky metrů v té spalující výhni. Po dvou kilometrech jsem lehce zrychlil a držel jsem se ve skupince asi šesti lidí. Ladronka byla jako obvykle plná bruslařů, ale ti byli tentokrát shovívaví a poslušně běžcům uvolňovali cestu. Jak se blížil pátý kilometr, tak jsem začal cítit, že se začínám pekelně přehřívat a že ač nohy by šly, tak s dechem to bylo horší a nebyl jsem to schopný udýchat. Musel jse, proto nasadit krátkou chůzi, kterou budu od teď nazývat „Dýchák“ abych to trochu rozdýchal. Tenhle model jsem pak aplikoval každé dva kilometry a postupně jsem se blížil ke konci tohoto smažení. Na sedmém kilometru jsem dokonce podlehl chmurám a začal jsem si nadávat, co jsem to za jelimana, že se tady dobrovolně opékám na sluníčku místo toho abych seděl v hospodě u piva. Na posledním kilometru jsem ale ze sebe vydoloval ušetřenou energii a postupně jsem předběhnul asi deset lidí, kteří už znatelně mleli z posledního. Celou dobu jsem se pohyboval na pomezí první stovky a tak jsem si říkal, že tričko je v kapse a skutečně po proběhnutí cílem jsem hned jedno dostal, takže cíl byl splněn. Ve výsledkové listině jsem nakonec figuroval na 102 místě, takže se můj odhad pozice v závodu celkem přesně potvrdil.
Každopádně musím konstatovat, že po těchto zkušenostech, jsem se rozhodl k nastavení teplotního limitu, který když bude překročen, tak rozhodně nebudu závodit a možná ani nebudu trénovat. Takže po zimním nastavení je tu i letní a koridor činí -15 až 30 stupňů (na slunci).

Fotky:
boh_01.jpg
boh_02.jpg
boh_03.jpg