Českobrodská pečeť 14.3.2004 Délka: 10km Čas: 48:34 Umístění: kategorie - 23 z 23, celkově - 59 z 73 Výsledková listina: vysl_cbrod2004.html Závod se odehrál v neděli dopoledne 14.března. Po standartním rozcvičení několik minut před startem závodu vykouklo sluníčko a začalo příjemně hřát, takže letos poprvé došlo na lehké oblečení. Byl to můj první závod v této sezóně po celkem kvalitní a hlavně systematické zimní přípravě, takže jsem očekával výrazné zlepšení času oproti poslednímu a vlastně zatím jedinému závodu v Zelenči. V propozicích závodu bylo uvedeno, že trať má jen nepatrné převýšení, ale už letmý průzkum prvních kilometrů při rozběhání ukázal, že tomu zase až tak není. Celý konec závodu se tedy poběží do kopce, takže to bude chtít našetřit trošku sil. Jak jsem však v průběhu závodu zjistil, tak se v podstatě beželo buď z kopce nebo do kopce a rovina byla snad jen jeden kilometr. I přes týdenní tréninkový výpadek způsobený nachlazením jsem si před závodem stanovil čas 46:00 jako cílovou metu, kterou se pokusím ztéct. A už je tu start v 10:30 a startovní pole čítající něco kolem devadesáti závodníků a závodnic se jako hladová smečka žene vstříct prvním kilometrům. Startuji tedy svůj Polar S410 a hurá do boje. Bohužel jsem se na začátku nechal strhnout nasazeným tempem a nesledoval jsem dostatečně údaje na sporttesteru a dostavilo se to, co se zákonitě dostavit muselo. Po prvním kilometru za 3:55 a druhém za 4:15 mi hladina tepové frekvence vyskočila na úroveň 96% TFMax. Chtě nechtě jsem tedy musel výrazně zpomalit a očekával jsem pokles této hodnoty na příjemných 90% TFMax. Ačkoliv v tréninku se pokles dostavoval naprosto pravidelně, tak tělo oslabené nachlazením bylo neustále poháněno motorem tepajícím téměř na maximum. Abych předešel naprostému utavení, nasadil jsem raději na pátém kilometru krátkou chůzi, čímž jsem tepovku konečně umravnil. V tuto chvíli jsem se již loučil se svými 46:00 a soustředil jsem se na druhou polovinu závodu, která se z valné části běžela do kopce. Paradoxně se mi do kopce beželo po snížení tepové frekvence líp než předtím z kopce a dokonce jsem začínal dobíhat závodníky přede mnou. Nejlepší pocit jsem však měl z posledního kilometru, kdy jsem za to z posledních sil vzal a podařilo se mi předběhnout skupinku asi 5 závodníků, kteří si se závěrečným kopcem moc nenotovali. To bylo poprvé, co jsem někoho na závodech předběhl :-) a každý závodník mi musí dát za pravdu, že ten pocit jistě není k zahození. On je totiž rozdíl v tom, jestli běžíte osamocen jen proti času, nebo si závod adrenalinově zpestříte soubojem se závodníky na podobné výkonnostní úrovni. Nicméně tyto chvilky zadostiučinění jsou těžce vykoupeny pocity, které zažívám, když mě po několika málo kilometrech válcují kmeti, kteří patří do kategorie veteránů, ale běhá jim to jak mladíkům v rozpuku. Samostatnou kapitolou jsou potom závodníci aspirující na vítězství, které potkáváte jestě před obrátkou, jak kolem vás profrčí rychlostí blesku a jejich cílové časy kolem 30 minut jsou pro vás z kategorie nedosažitelných snů. No ale to už je zde cíl a konec dnešního poněkud utrápeného závodu. Výsledný čas 48:35 sice poněkud zaostává za očekáváním, ale i tak je to výrazné zlepšení oproti minulému závodu v Zelenči (49:45). Vracím číslo, doplňuji tekutiny a po malém občerstvení se již těším na příští závod. Bude jím pražský 1/2 Maraton, kterého se každoročně účastní několik tisíc běžců, takže očekávám velký běžecký zážitek a pěkný sportovní výkon. Několik obrázků ze závodu je zde.