Celní půlmaraton, Praha 30.5.2006

Délka: 21,1km
Čas: 1:41:17
Umístění: kategorie - x z x, celkově - 30 z 49
Výsledková listina: vysl_celni_pulmaraton2006.html


Na Celní půmaraton jsem se cíleně připravoval tak dva týdny a hodně jsem se těšil. Jednak se půlmaratonů zas tolik neběhá, druhak jsem cítil obstojnou formu, dále bylo příznivé to, že se běželo večer a v neposlední řadě se závod koná na okruhu v Krčském lese, což zaručuje příznivé klimatické podmínky. V den závodu panovalo pro mě téměř ideální počasí. Teplota kolem 10 stupňů, zataženo a bezvětří. Přes den dost pršelo, takže asfaltový okruh byl mokrý a občas zašpiněný bordelem ze stromů, což vytvářelo zajímavou kaši, kterou měli pak závodníci, co nemají nohy do X, až za ušima. Mě se to naštěstí netýká, protože já cákám spíš na ty, co běží vedle mě..
Celé mé závodní nažhavení poněkud kazila skutečnost, že večer před dnem D jsem si dopřál trochu víc vína než by bylo vhodné v rámci dodržování životosprávy a celý den před závodem jsem byl dost unavený a malátný. Ale věřil jsem své poslední záchraně v podobných situacích, přípravku GUTAR, který mě dokáže zaručeně z této únavy vytáhnout. I tentokrát mě nezklamal a tak jsem na závod odjížděl příjemně nažhaven.
Na startu se sešlo celkem dost běžců, takže byla naděje, že člověk nebude trať zdolávat osamocen, ale že občas někoho předběhne, nebo bude předběhnut. Jinak trať tvořilo sedm okruhů, z nichž ten první měl něco přes dva kilometry a ty ostatní pak měly malinko přes kilometry tři. Před závodem jsem si rozpočítal tempo a mezičasy na okruhy zhruba na čas 1:40:00, což by bylo takové pěkné vylepšení osobního rekordu, ale ne zas takové, aby se nedalo příště zase překonat.
Hned po startu se pole závodníků hodně roztrhalo a tak zhruba od půlky druhého kola to byl pro mě zase sólo závod zpestřený jen občasným předbíháním někoho o kolo. V prvních třech kolech jsem si dokonce několik desítek vteřin naběhnul do zásoby, protože se mi běželo opravdu úžasně. Parádně se mi dýchalo, nepřehříval jsem se a nohy v závodních botách makaly jak měly. Po třetím kole jsem začal občerstvovat a v mezičasech jsem trochu polevil. Ale radši jsem držel tempo takové, aby se mi dobře dýchalo, než abych se hltil a síly mi pak rychleji ubývaly. Další nepříjemností byly občerstvovací zastávky, protože se mi nepodařilo zajistit žádného člověka, co by mi pití podával, tak jsem byl pokaždé nucen zastavit u lavičky s pitím, otevřít láhev nalábat se a pak zase láhev zavřít a pokračovat v běhu. Musíte uznat, že to nic ideálního rozhodně nebylo a jen tak odhadem jsem takhle celkem strávil na občerstvovačkách asi minutu, která mi pak v cíli chyběla do plánovaného času.
Jak kilometry ubíhaly, tak jsem byl sám překvapen, že nepřichází žádná větší krize a že se mi běží opravdu v pohodě. V pátém okruhu jsem zaznamenal, že jsem si nechal až moc povolenou levou botu a na malíčku se mi udělal parádní puchýř. Takže jsem dvakrát upravoval tkaničku než to bylo optimální. Každopádně to nebylo nic, co by se nedalo překousnout i s ohledem na to, že tohle se mi stává na dlouhých tratích celkem pravidelně, protože mám ty malíčky nějak špatně rostlé. Menší krize přišla až v předposledním okruhu v závěrečném stoupání. Naštěstí na mě čekalo občerstvení a tak jsem to celkem rychle překonal. Dokonce mě ani nenapadaly ty černé myšlenky, které na mě obvykle kolem osmnáctého kilometru dopadají, vybízejí mě k chůzi a snižují moji morálku a tak jsem do posledního kola vbíhal s optimismem a očekávání teď už jistého zlepšení osobáku.
Do cíle jsem vbíhal přesně ve chvíli, kdy jsem začal cítit, že síly začaly rapidně ubývat a že můj výkon začíná upadat, takže bych řekl, že tempo jsem tentokrát zvolil ideálně. Po proběhnutí cílem časoměřič zahlásil 1:41:17, což bylo vylepšení osobáku o jeden a půl minuty a zhruba o deset minut rychlejší než jarní PIM Half Marathon. Škoda jen, že jsem se tak zdržel na těch občerstvovačkách, jinak bych se k těm čtyřiceti minutám jistě hodně přiblížil.
Kdybych to měl shrnout, tak to z mého pohledu byl hodně povedený půlmaratón na hodně zajímavé trati a když si ještě příště zajistím občerstvovače, tak to nebude mít chybu.