Letošní předvánoční desítka v Českém Brodě na mojí oblíbené trati byla poznamenána několika nemilými aspekty. Tak především den před závodem napadlo hodně sněhu a celá trať byla pokrytá sněhem v nejrůznějších formách od rozbředlého až po uježděný velmi kluzký. A dalším negativem byl fakt, že večer před závodem jsme v hospodě trochu víc oslavovali a tak mě ráno na závody doprovázela taky pěkná kocovina, takže jsem na druhou stranu za ten sníh byl rád, protože se nemohlo běžet zas až tak rychle.
Po startu jsme se na prvních kilometrech brodili po kotníky v rozbředlém sněhu, což nebylo nic moc. Nádhera ale byla když jsme vběhli do lesa. Čerstvě napadlý sníh ve ztichlé krajině, to byla prostě nádhera. A protože jsem nehonil čas, tak jsem se pořádně kochal přírodou a užíval jsem si krásný i když trochu náročný běh zasněženým údolím. Na sedmém kilometru se pak ozvala kocovina a mě začala pěkně pálit žáha, ale cíl byl už blízko a tak jsem se v rozbředlém sněhu probrodil až do cíle, kde na nás už čekal teplý čaj, který rozhodně přišel vhod.
Takže ve finále to byl spíš zajímavý trénink než závod a už jsem byl zvědavej, jakou zimní konfiguraci si na nás připraví počasí na silvestrák v Lysé.