Kbelská desítka – Praha 5.3.2005

Délka: 10km
Čas: 45:46
Umístění: kategorie - 27 z 35, celkově - 70 z 108
Výsledková listina: vysl_kbely2005.pdf

Pečecká desítka – Pečky 12.3.2005

Délka: 10km
Čas: 46:08
Umístění: kategorie - 44 z 51, celkově - 87 z 120
Výsledková listina: vysl_pecky2005.html

Českobrodská pečeť – Český Brod 20.3.2005

Délka: 10km
Čas: 44:14
Umístění: kategorie - 23 z 25, celkově - 48 z 65
Výsledková listina: vysl_cbrod2005.html

Kbelská desítka
Kbelská desítka byl první závod nové sezóny a tak jsem ho bral jen jako takový rozjezd a průzkum letošních možností.
Na začátku března byla ještě celkem pěkná zima, ale silnice byly suché a to bylo hlavní.
Závod byl celkem nadprůměrně organizačně zajištěn, startovní pistole se chopila bývalá reprezentantka Helena Fuchsová a úvodní komentář zajistil Štěpán Škorpil.
Závod probíhal celkem tradičně, po několika úvodních rychlých kilometrech mi asi tak na šestém až sedmém kilometru začínal docházet dech, ale naštěstí se zrovna běželo z mírného kopce a tak jsem si odpočinul a poslední kilometry jsem doběhl už v pohodě. Čas byl takový neslaný nemastný, ale musí se brát v potaz, že jsem trénoval jen samou vytrvalost a rychlost jsem zatím úplně vypouštěl.
Nakonec se losovala tombola které jsem se bohužel nezúčastnil, protože mi někdo nepochopitelně, zatímco jsem si dopřával masáž, vzal startovní číslo, které bylo jako losovací lístek. Shrnuto a podtrženo to byl takový sympatický začátek nové běžecké sezóny s příslibem kvalitních časů v příštích desítkách.

Pečecká desítka
Tak Pečecká desítka měl být můj první pokus o prolomení mého loňského osobního rekordu na deset kilometrů. Bohužel se vyskytlo několik negativních faktorů, které se proti tomuto plánu postavily. Jedním z nich byla účast na firemním reprezentativním plesu a pozdní příjezd domů, kdy nás taxikář vozil po všech čertech jen ne do Čelákovic. Nutno podotknout, že v noci řádila prvotřídní sněhová bouře, že jsem občas zapochyboval, jestli se ráno vůbec poběží, ale jako mávnutím kouzelného proutku byly silnice ráno vymetené a suché. Co bohužel z noční vánice zůstalo byl dost silný vítr, který výkony běžců silně degradoval. Prvních pět kilometrů to bylo v pohodě, protože se běželo po větru, ale hned po otočce před vás vítr postavil jen těžko překonatelnou bariéru, která rychle ubírala síly. No prostě v takovémhle počasí se osobní rekordy trhat nedají.
Pozitivním na pečeckém závodu bylo to, že jsem si tam se slevou koupil opravdové závodní lehké boty a to by bylo, aby za týden v Brodě ten osobní rekord nepadl.

Českobrodská pečeť
Konečně závod, kde vyšlo všechno přesně tak jak mělo. Počasí bylo nádherné, nefoukal vítr a cítil jsem se plný sil. Poprvé jsem na závod nasadil nové boty a byly tak lehké, že jsem je na nohou skoro vůbec necítil.
Hned po startu jsem nasadil ostré tempo a jak si tak běžím, tak se mi zdálo, že se běží celou dobu z kopce. Tak jsem se jen trošku bál, aby až se poběží druhou půlku do kopce, tak abych nevytuhnul, ale hned po otočce se ukázalo, že mě jen šálil zrak a že druhá polovička je celá z mírného kopečka zatímco ta první byla do kopce. Tak jsem si jako tradičně o samotě uháněl vstříct cílové pásce a ani závěrečný výběh k cíli už nemohl zhatit výborný čas a nový osobní rekord na deset kilometrů. Nejvíc potěšen jsem byl, že jsem neměl jedinou krizi a celý závod se mi běželo skvěle.