Velká cena Čelákovic v hodinovce - 26.8.2006

Délka: 12,846km
Čas: 1:00:00
Umístění: kategorie - 14 ze 17, celkově - 28 ze 41
Výsledková listina: vysl_hodinovka_houst2006.html

Letos byl termín hodinovky v Houšťce posunut na konec prázdnin, což přilákalo početnější startovní pole než v minulých letech. Přeci jen se projevil stav, kdy ke konci prázdnin je závodů málo a běžci jsou lační. Další pro mě vítanou změnou bylo, že závod se z dopoledních hodin přesunul na večer, což jen kvituji.
Počasí bylo pro běh naprosto ideální. I když se nad stadionem neustále honili mraky, tak nepršelo a příjemně se dýchalo.
No a abych uzavřel vyčet letošních novinek, tak vězte, že lidem, kteří závodníkům počítali kola, práci významně usnadňovalo to, že v prostoru cíle byla k dispozici televize s velkou časomírou, takže i závodníci mohli kontrolovat svůj čas a nemuseli pokaždé zírat na hodinky.
Málem bych zapomněl na to, že pořadatel zajistil menší folk/pop kapelu, která v průběhu hodinovky závodníkům svižně vyhrávala do cvalu. No zajímavé to bylo.
Pod tíhou myšlenek z ne zrovna ideální tréninkové přípravy o prázdninách jsem tak tipoval, že pokud letos překročím 13 kilometrů, tak to bude momentální závratný výkon. Moc jsem si ale nevěřil a očekával jsem, že zůstanu někde těsně pod touto metou.
Hned po startu jsem se zavěsil za pana Loudu o kterém jsem předpokládal, že má momentálně stejnou výkonnost a že je dostatečně zkušený a zbytečně se nepožene dopředu. Mým představám vyhověl dokonale a tak první kilometry byly skoro přesně podle plánu na zdolání 13 kilometrů. Možná snad jen o několik vteřin na kilometr pomalejší, ale to bylo v pohodě. Jak jsem tak za ním kroužil, tak jsem si najednou říkal, že se mi běží až podezřele v pohodě a tak jsem šel před něj a pomalu jsem se mu začal vzdalovat. Kapela vyhrávala, běžci kroužili po oválu, každou chvíli mě někdo předběhnul, ale i já jsem občas někomu nadělil kolo a tak to ubíhalo vesele dál. Ještě na desítce jsem si říkal, že ta třináctka padne, ale na jedenáctém kilometru jsem měl krizi a dost jsem ztratil. Počkal jsem až krize pomine a vyrazil jsem do finiše. Ale to už hlavní rozhodčí střílel poslední minutu závodu a mě do vytoužené mety přeci jen ještě skoro kolo zbývalo a tak i přes enormní snahu na konci jsem zůstal sto padesát metrů pod pro mě psychologickou třináctkou.
No ale zase na druhou stranu jsem byl potěšen, že se mi povedlo téměř ideálně rozvrhnout síly a nedopadlo to jako loni a předloni, kdy jsem do desítky makal a zbylé kilometry na desítku chcípal.
Doufám, že pořadatele potěšil zvýšený zájem o hodinovku a zachová prázdninový odpolední termín. Podle ohlasů běžců by to tak mohlo být.