Běh Hostivaří - Praha 26.10.2005 Délka: 6 km Čas: 25:21 Umístění: kategorie - 18 z 25, celkově - 18 z 25 Výsledková listina: vysl_hostivar2005.html Běh Hostivaří, co k tomu říct. Snad z kraje jen to, že to byl třetí závod, který jsem potřeboval k tomu, abych splnil potřebný počet závodů pro hodnocení v Akademickém poháru v přespolním běhu, kam jsem se z taktických důvodů přihlásil. Toto se mi podařilo a tak teď už jen budu čekat, jestli mi v prosinci nepřijde zvací dopis na vyhlášení celkových výsledků poháru. Bohužel celý servis tohoto poháru co se týče zveřejňování průběžných výsledků, pořadí a seznamu účastníků poněkud pokulhává a tak člověk naprosto neví, jak na tom v poháru je a celou dobu může jen odhadovat svou pozici a tedy i šance na celkové umístění. No nakonec v prosinci dopis přišel a tak si půjdu převzít cenu za třetí místo ve velmi řídce obsazené kategorii absolventů. Ale teď ještě něco k běhu samotnému. Běhá se v parku nad Hostivařskou přehradou, což je takový pěkný háj a v podzimním počasí byl romanticky vybarvený. Na závodníky čekaly tři okruhy délky dva kilometry. V každém okruhu bylo jedno stoupání a jeden krásný táhlý seběh do cíle, což se mi moc líbilo. Na startovní čáru se postavilo celkem dost závodníků, což jsem tedy nečekal, ale aspoň bylo s kým závodit. V tomhle závodě jsem moc ambicí neměl a chtěl jsem si to hlavně v klidu odběhnout a získat ten třetí potřebný závod do poháru. Začal jsem tedy v klidu, hlavně abych se neutavil, protože to by pak v těch výbězích bylo peklo. Kupodivu se mi běželo celkem v pohodě, tak jsem začal ve druhém okruhu předbíhat závodníky, kteří se rekrutovali převážně ze studentů a kteří to asi trošku z kraje přepálili. V posledním výběhu jsem předbíhal jednoho, který vypadal, že už toho má opravdu dost a chce se jen nějak dostat do cíle. Tak jsem ho nechal za sebou a v tempu pokračoval k cíli. Co se ale nestalo. V posledním seběhu do cíle najednou slyším, jak za mnou někdo dupe a hrozně funí. Ani jsem se neotáčel a přidal jsem pod kotel. Funění se nevzdalovalo ba naopak. Tak jsem takhle furt šrouboval rychlost, až jsme do cíle celkem obstojně sprintovali, nicméně svoji pozici jsem obhájil a v cíli jsem zjistil, že mě začal prohánět ten kluk, co ve stoupání vypadal na smrt. Vida jak se cestou z kopce zmátořil. Pěkně jsme si pozávodili, já jsem měl radost z finiše a z toho, že už mám tři pohárové závody v kapse a tak jsem se vydal s dobrým pocitem k domovu. No a pak organizátoři vydali výsledky, kde nebyly vůbec napsané časy. Dobrý ne.