ProduktyGalerieDiplomkaDownloadKontaktBěh

 


Běh lipovou alejí – Nymburská desítka 24.4.2004

Délka: 10km
Čas: 46:26
Umístění: kategorie - 27 z 29, celkově - 58 z 65
Výsledková listina: vysl_nymburk.xls

Závod se konal v příjemném prostředí Tyršova ostrova v Nymburku, kde se nachází také tréninkové středisko pro vrcholové sportovce všeho druhu. Díky tomu byl začátek a konec závodu naplánován na tartanový povrch, což bylo příjemným zpestřením asfaltové hegemonie. Ačkoliv bylo celý týden nádherné slunečné jarní počasí, tak v sobotu v den závodu bylo zataženo a vypadalo to, že každou chvíli začne pršet. Teplota na teploměru také nedosahovala nikterak vysoko a pohybovala se pod deseti stupni. Nicméně snad díky větru, který však běžcům moc nepřál, se mraky po obloze pouze proháněly a závod se tak obešel bez deště.
Na tenhle závod jsem se moc těšil, protože po nevydařeném účinkování v Českém Brodě zapříčiněném nachlazením jsem toho dost natrénoval a časy z tréninků dávaly velkou naději na výrazné zlepšení osobního maxima.
Před závodem jsem si tedy odbyl klasický rituál – převlek do sportovního, ionťák do bříška a přiměřené rozcvičení. Při rozcvičování jsem na půl oka sledoval několik vrcholáčů, jak rozcvičku vedou oni, abych se taky něco přiučil. Odkoukal jsem několik figur a tak jsem je hned taky začal předvádět abych vypadal jako velmi zkušený atlet, jenže v mém podání se zkrácenými šlachami to spíš vypadalo jako parodie a tak jsem se šel radši přichystat na start.
Jak už bylo řečeno, startovalo se na tartanovém oválu, což bylo velmi příjemné. Co bylo příjemné už méně, bylo tempo, které udali závodníci hned poté co pan startér vystřelil z pistole. Vrhnul jsem se s plnou vervou do úvodních desítek metrů závodu a úplně jsem zapomněl na nějaké kontrolování tempa, prostě jsem upaloval po tartanu a koukal jsem, abych o někoho nezakopnul. První kilometr byl v klidu a hurá dál. Na druhém kilometru jsem si cvaknul mezičas a polil mě studený pot. První dva kilometry jsem proletěl za 8:06, což byl neklamný důkaz toho, že jsem to zase na začátku přepálil a že mě čeká opět krutý průběh závodu. Chvíli jsem si nadával, že jsem si to zase nepohlídal, ale to bylo k ničemu a musel jsem se soustředit na průběh závodu a vyšetřit trochu sil na konec, kde jsem očekával nepříjemný nedostatek sil.
Téměř celý závod jsem uběhl osamocen, což není nic moc, protože se člověk nemá s kým vyvézt a nechat se vytáhnout z krize. Jen mezi pátým a sedmým kilometrem jsem se přetahoval o pozici s jedním seniorem, který měl tak specifický styl běhu, že jsem z toho byl na větvi. Ten člověk měl při běhu ruce staticky téměř za tělem a místo běhu mi jeho pochyb spíš připomínal chůzi, no ale takhle se pohyboval neuvěřitelně rychle a nakonec mi fouknul, no co se dalo dělat. Další zajímavým bodem závodu byl moment, kdy mě předbíhal asi tak na šestém kilometru vedoucí závodník a také pozdější vítěz. Chvíli jsem za sebou slyšel mohutné dýchání a pak se kolem mě raketovou rychlostí prohnal někdo v černo-žlutém dresu a během několika sekund byl fuč. Naprosto nechápu, kde na to ty lidi berou dech. Zhruba v této části závodu jsem taky dostal odpověď na dilema, které jsem řešil před startem a to jestli poběžím jen v tílku a nebo si vezmu ještě něco s dlouhým rukávem. Před startem jsem zvolil dlouhý rukáv a teď jsem věděl, že jsem nezvolil zrovna optimálně, protože v důsledku vysoké tepové frekvence a ostatních faktorů jsem se začal poněkud přehřívat a pot ze mě doslova tekl.
No ale to už mám před sebou posledních 800 metrů, které se opět běžely na tartanu. Musím se přiznat, že v tuto chvíli jsem toho měl už opravdu dost a těšil jsem se do cíle víc než somálec na maso. Ale když už chybí jen tak málo, tak to člověk do toho cíle vždycky nějak doklepe a proběhne cílovou páskou. A mě tentokrát stopky v cíli ukázaly 46:26. To bylo pěkné zlepšení proti poslednímu závodu o 2:08 a s dosaženým časem jsem mohl být celkem spokojen. S čím jsem tedy rozhodně spokojen nebyl byl předvedený opět na začátku přepálený výkon. Nový osobák jsem potom řádně oslavil husičkou s knedlíkem a zelím, protože u nás bylo zrovna posvícení a to si nechám líbit :-)
Jen pro zajímavost. Druhý den se mi podařilo na tréninku tento čas naprosto v pohodě zopakovat a tak už se těším na další závod, který se bude tentokrát konat v Semicích. Mám v plánu konečně si pohlídat začátek závodu, neutavit se tak hned na začátku a výsledkem by měl být čas pod 46 minut. Tak uvidíme.