Běh lipovou alejí – Nymburská desítka 22.4.2006 Délka: 10km Čas: 48:33 Umístění: kategorie - 38 z 41, celkově - 83 z 97 Výsledková listina: vysl_nymburk2006.html Letošní Běh lipovou alejí to byla zase po delší odmlce z mého pohledu závodnická tragédie. Nejlepší na tom je to, že po úspěšném úterním závodu, kdy jsem dal 6km za 25:12 a to jsem cítil ještě určité rezervy, jsem si v duchu myslel na vylepšení osobáku na 10km, protože trať v Nymburce je extrémě rychlá už jen proto, že 1800 metrů se běží na tartanovém oválu. Nicméně jak se už několikrát ukázalo, to co si člověk plánuje se pak může radikálně lišit od reality. Závod byl po pořadatelské stránce úplně prvotřídně připraven, počasí přálo, startovní pole bylo početné a všichni byli správně nažhavení. Já jsem byl samozřejmě taky pořádně namotivovanej až se mi po závodě zdálo, že až příliš. Už ráno, jak jsem vstal, jsem se cítil takovej trošku těžkopádnej, ale říkal jsem si, že bude stačit se pořádně rozběhat a rozcvičit. Taky že po rozběhání jsem se cítil celkem v pohodě a těšil jsem se na start. Jak se odstartovalo, tak jsem si hlavně hlídal tempo abych to nepřepálil, což se mi celkem dařilo a první dva kilometry šly jak po másle. Pak se ale stalo to, co se mi už v minulosti stalo několikrát. Prostě během třetího kilometru mě jakoby úplně opustily síly, nemohl jsem udržet dýchání a cítil jsem se naprosto koženej. Takže jsem zpomaloval a zpomaloval, až jsem na pátém kilometru kus šel a pak jsem chodil skoro každý kilometr. Předbíhal mě jeden závodník za druhým a mě to pomalu přestávalo bavit. Ale zase když byla tak pěkná atmosféra, tak se mi to nechtělo vzdát a se skřípajícíma zubama jsem to doběhnul až do cíle. Čas byl na moje poměry dost tragický, ale holt se nedalo nic dělat. Doufám, že se mi podaří vysledovat, co je příčinou tohohle občasného stavu, kdy mě jakoby opustí všechny síly. Ale zdá se, že se to stane vždycky, když se na nějaký závod hodně soustředím a jsem na něj hodně namotivovanej, viz. Poslední Běchovice. Věci asi taky moc neprospělo, že jsem ve čtvrtek poprvé vyrazil na kole a celkem pěkně jsem se vyšťavil, až jsem měl nohy jako z kamene, což mě až do soboty nepustilo. Abych si zlepšil náladu, tak jsem si aspoň koupil v týdnu nové boty a říkám si, že si v sobotu v Semicích zlepším reputaci. No uvidíme, poslední dvě účinkování v Semicích totiž taky nebyla optimální, ale do třetice všeho dobrého a osobák se určitě zachvěje. Jen aby nebylo vedro jako loni.