Rasokros - Praha 1.9.2005 Délka: 7,5km Čas: 38:56 Umístění: kategorie - 7 z 8, celkově - 31 z 55 Výsledková listina: vysl_rasokros2005.html Rasokros jsem letos běžel poprvé a tak jsem byl zvědavý na trať a na závod vůbec. Protože se Rasokros běží v Krčském lese, tak se dá očekávat, že to bude jako tradičně z kopce do kopce a po rovině se téměř nepoběží. Když jsem jel na závod, tak jsem nedal na rady zkušených a naplánoval jsem si jinou cestu než doporučenou. Vystoupil jsem jednu zastávku před nemocnicí v Krči a vydal jsem se zhruba po směru, kde jsem čekal restauraci Za Větrem, kde byl start. Jdu, jdu, zahýbám, jdu a zase jdu a když už jsem si říkal, že to snad nenajdu, tak jsem konečně uviděl pobíhající a rozcvičující se běžce. No když to pak srovnám s doporučenou cestou, kterou jsem se vracel na metro, tak jsem si zašel odhadem tak dva kilometry. Protože jsem kvůli neplánované procházce už neměl moc času, tak jsem se rychle převlékl a šel jsem prozkoumat trať. Jméno závodu nelhalo a na trati byly dva celkem drsné výběhy a stejně drsné seběhy. Toto kolečko se pak běželo třikrát. No prostě hustota. Protože část okruhu vedla po úzké cestičce, tak se startovalo intervalově vždy po dvou závodnících každých třicet sekund. Hned po startu jsem nechal kolegu ze startovní dvojice za sebou a vydal jsem se zdolávat první opravdu ostré stoupání. Celkem to šlo a i druhé stoupání jsem zdolal celkem bez problémů. Do druhého kola jsem vbíhal celkem v pohodě i když mě občas předběhl někdo, kdo startoval za mnou. Nic jsem si z toho nedělal, protože i mě se občas podařilo někoho předběhnout. První výběh druhého kola jsem ještě vyběhnul na jeden zátah, ale pěkně jsem se v něm zatavil a tak jsem si dal v dalším výběhu menší chůzi. Po rychlém seběhu do třetího kola jsem se ani nesnažil předposlední tvrdé stoupání vyběhnout a radši jsem ho v tempu vyšel a musím konstatovat, že jsem šel stejně rychle jako lidi kolem, co se to pokoušeli běžet. Poslední výběh jsem zuby nehty vydrásal nahoru a pak už mě čekal jen finální a trošku nebezpečný seběh do cílem vymletou lesní cestou, kde bylo potřeba dávat pozor, aby člověk z únavy nějak špatně nešlápnul a něco si neudělal. V cíli jsem byl opravdu rád, že už to mám za sebou, protože to byla větší rasovina než Geofyzikální běh, který se zde bude konat asi tak za měsíc. Už se na něj moc těším, protože je to hodně kvalitní trénink na Běchovické kopce. Čas nebyl nakonec nic moc, ale zážitek ze závodu mám pěknej a to je nejdůležitější. Pokud má někdo rád brutální tratě, kde se člověk vystaví do mrtva, tak tenhle závod můžu jen doporučit.