Co trocha poezie?

Jen tak o životě

Čerti, andělé a Mikuláši

Příspěvekod ivka » sob 27. lis 2004 16:46:57

Čerti, andělé a Mikuláši,
to jsou vskutku milí braši.
Než otevřou knihu hříchů,
budem radši sedět v tichu.

Těšíme se na nadílku,
tak už čerti pojďte.
Však jsme vůbec nezlobili,
říkáme to po sté...
  • 0

ivka
 
Příspěvky: 99
Registrován: sob 16. lis 2013 16:02:18
Reputace: 0

Re: Čerti, andělé a Mikuláši

Příspěvekod orvell » pon 29. lis 2004 3:19:27

Dneska čerti řádili
hodně toho vypili
všechno si to užili
u Orvella zkončili

nemají nic na práci
maj z toho jen prdel
kresli s Billem kraviny
nehledí na hodiny

spát jen tak nepůjdem
ještě si to protahnem
vstaneme až po polední
v xichtě budem celý zbledlí

a všee Orvell





příspěvek upravil orvell: 29.11.2004 11:09:08
  • 0

Uživatelský avatar
orvell
 
Příspěvky: 1111
Registrován: pon 29. črc 2013 20:40:43
Reputace: 16

Re: Bez názvu...

Příspěvekod tencl » pon 29. lis 2004 4:58:19

> Ivana napsal(a):
> Stavíme domy
> a bouráme města.
> Z našich činů
> zbyla jen gesta.

> Jak muška lapená v pavučině,
> jak olejová skvrna na hladině...
> Já rozplývám se do Tebe,
> Ty do mě...

> Vpiju se do Tvých molekul...
> ...ulpívám na konečcích trav a stébel.
> Zanechávám barevný obraz duhy...
> Nesmyješ ho...

To vnímám jako sen kam může dojít vztah !?

Příliš krásný, vysněný než aby pravdivý

Bojím se vysněného, pády moc bolí
hladový sežere podřadný guláš
bejvávalo kdy rád že nesmyješ ho
jablka chutí divný je kořen

liquééééére

podpis : hladový snílek
  • 0

tencl
 
Příspěvky: 6221
Registrován: sob 16. lis 2013 16:02:18
Reputace: 101

Rozkutálené korálky...

Příspěvekod ivka » stř 01. pro 2004 9:23:17

Tak jako z motýlích křídel
ztrácí se pel,
je všechno jinak
než člověk by chtěl.

A nadšení a lesky-
teď vystřídají stesky.
A nakousnutá čokoláda-
chutná jako pelyněk.

Slova váznou...
Písmenka rozkutálela se
na tisíce korálků.......
  • 0

ivka
 
Příspěvky: 99
Registrován: sob 16. lis 2013 16:02:18
Reputace: 0

Tak...

Příspěvekod ivka » sob 11. pro 2004 9:12:47

Tak pohleďte mi do očí,
tak dotkněte se vlasů mých,
můj svět se bez Vás netočí,
byl to strašný hřích?

Já myšlenky měla čisté
a v ruce žádný nůž.
Však kdosi napjal tětivu
a střílela jen kuš...

Sedím nad vystřeleným šípem
a můj strach se nese tichem...
  • 0

ivka
 
Příspěvky: 99
Registrován: sob 16. lis 2013 16:02:18
Reputace: 0

Vánoční...

Příspěvekod ivka » pon 20. pro 2004 21:32:05

Vůně jehličí,
ticho, co nekřičí.
Světlo svíce
a jen voskový pláč
tiše stéká...

Tak uchovej
tu vzácnou chvíli,
kdy jeden k druhému
se schýlí...


Hezké vánoce všem...
  • 0

ivka
 
Příspěvky: 99
Registrován: sob 16. lis 2013 16:02:18
Reputace: 0

Tužkou...

Příspěvekod ivka » ned 23. led 2005 14:29:14

Když smutek a tíseň v duši mám,
tak tužku sobě pojímám.

Jen tiše po papíře šustí
a chybný tah mi neodpustí.

A jak myšlenky mi hlavou bloudí,
tak tužka obrazy mé duše loudí.

A já jí je přenechávám
a ulehčuji svojí mysli,
nač dělat si zásoby syslí.

A tak spolu souzníváme,
žijeme v symbióze.

Já vyprávím o své touze,
ona o obloze...

  • 0

ivka
 
Příspěvky: 99
Registrován: sob 16. lis 2013 16:02:18
Reputace: 0

Žena a život

Příspěvekod naj.satah » pon 24. led 2005 21:52:13

Do rukou se mi dostala basen od naseho jedno suproveho profesora a je skoda se o ni s vami nepodelit.

Žena a život

Úžasný, fantastický je tento svět.
Nádherné to místo k žití,
jednou bílý, jindy zelený a samý květ.
Však to dočasně nám propůjčeno k bytí.

Lidstvo si samo život tak zařídilo,
povýšeno na krále tvorstva,
aby co povýšeno Přírodou,
co nejvíce zas ponížilo,
a tak svšdky jsme krásy, štěstí, ale i zvěrstva.
V existenci své ohromně vyspělo,
v raketách poznává vesmírná svět,
tisíce nových prospěchů objevilo,
a proto nevidí, že přestal žít už nejeden květ.
Miluje přírodu, obdivuje její krásy,
rád kochá se v Rajských zahradách,
nevědom, že budoucím připravuje zlé časy,
kdy místo zeleně a květů může být jenom prach.
Nezapomena zdůrazňovat, že jeho důležitá práce
je ve prospěch lidstva a všeho života,
vše, co činí je v zájmu pro příští generace,
mepřipustí, že mohla by i přijít potopa.

Úžasný, fantastický je tento svět.
Nádherné to místo k žití,
jednou muž ženě k nohám klade květ,
jindy s duší na rtech bojuje o přežití.

Kolik komu dáno prožít v Pozemském ráji?
Kde krom lásky a štěstí, katastrofy a různé nemoci,
kde člověk své zájmy proti jiným hájí,
jeden prací, druhý hrozných zbraní pomocí?

A tak podobně je nakládáno s lidskou láskou,
k ženě, vlasti i dobrému příteli,
kde pod laskavou maskou
se láska náhle v nenávist převtělí.


Opravdu fantastický je tento svět,
překrásné to místo k žití,
kde člověk člověku může závidět
a zbraní bojovat o přežití.

Nakonec, prý pravda a láska zvítězí,
záleží na tom, komu co předurčeno jinými jest,
zda pravda je dána pouze vítězi
a poraženému láska a zhrzená čest.

Však neviďme všechno jenom černě,
jen na nás záleží, jak chceme žít,
zda v pravdě a lásce věrné
nádherné místo k žití vytvořit.

Protože opravdu úžasný a fantastický je tento svět,
když dívka dostane od muže první políbení,
ten na kolenou jí k nohám klade květ,
s láskou vzhlíží, a oba v něžném rozechvění.
Z dívky tak rázem se stává Žena
a už nebude jí více souzen klid,
jednou milována a roztoužená,
jindy v lásce bude živořit.
Tak zařízeno, láska největší je v bolesti,
straníš se všem, jen sama v rozjímání.
Láska je pocit strachu ženy,
když na cesty vyprovází muže,
štěstí, když vrátí se jí roztoužený
a ona oddat se mu v lásce může.
Láska je jednoduché násobení,
když z lůna ženy vzejde nový Život
a v tom bolestném rozdvojení
rajskou hudbou je první dětský vzlykot.
Není pravda, že láska se zvykem stává,
láska a štěstí v jednom jsou,
to člověk věkem jen vyzrává
a muž s ženou dál životem jdou.
Což může být zvykem obava,
když muže sklátí nemoci
a ženě trápení nastává
ve strachu, že nemuže mu pomoci?
Jestliže tohle je zvykem,
pak je to jenom lásky povýšení,
když prasa ženy trhány jsou bolestným vzlykem
namísto milostného roztoužení.

Jistě, možná zapomenuto první políbení,
zapomenut u nohou první květ,
starostinahradí první poblouznění,
vždyť ne jenom k lásce byl stvořen svět.

A tak pamatuj: Že úžasný je tento svět,
nádherné, ale jediné místo k žití,
jednou bílý, jednou zelený a samý květ
a propůjčen nám k dočasnému bytí.
Vše zlé upadne jednou v zapomění,
zůstává svazeček krásnách vzpomínek,
láska k dětem a k vnukům nahradí roztoužení
a v tom života Tvého věčný plamínek.

prof. M. Kormoš


Chyby v textu vyhrazeny. :)

příspěvek upravil Naj Satah: 24.01.2005 20:53:32
  • 0

Ať je Únor nebo Leden, Naj Satah je jenom jeden.
Uživatelský avatar
naj.satah
 
Příspěvky: 1367
Registrován: pon 29. črc 2013 22:07:09
Reputace: 8

Re: Re: Tužkou...

Příspěvekod ivka » úte 25. led 2005 10:35:03

Děkuji...
  • 0

ivka
 
Příspěvky: 99
Registrován: sob 16. lis 2013 16:02:18
Reputace: 0

Re: Žena a život

Příspěvekod ivka » úte 25. led 2005 10:40:53

Naj Satah:....v té básni je zobrazen celý život...je dobře, žes ji tady "přednesl"...moudrý pan profesor...dík
  • 0

ivka
 
Příspěvky: 99
Registrován: sob 16. lis 2013 16:02:18
Reputace: 0

PředchozíDalší

Zpět na Klubovna

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků

cron
Reputation System ©'